Jedna z mála věcí, na které jsem závislá je hudba. Oblíbené písničky se u mě střídají jako na běžícím páse, nemám žádný oblíbený styl nebo hudební žánr, jednoduše poslouchám co se mi líbí a nehledím na interpreta. Tenhle podzim jsem si oblíbila tyhle:
O čem je řeč? O botech, na které čekám od června ! Reebok All Terrain Super W. No, prostě asi nejsem typická holka, ale mě to vůbec nevadí :) Ty boty fakticky miluju ♥ Jsou šíleně měkoučký, lehoučký jako peříčko, krásně barevný a sedí mi. Vydělala jsem si na ně sama, koupila jsem si je na Spartanu v Koutech za 1599 Kč a vůbec těch peněz nelituju a těším se až je prověřím v příští spartan sezóně :) Svůj první a zatím jedinný závod jsem běžela ve starých Nike a hned po první vodě nasákly snad 2 litry vody, tyhle ty moje krásný nový Reeboky tu vodu všechnu vypustí a podrážku mají upravenou podobně jako kopačky na fotbal, takže mi nebudou podkluzovat.
Četla jsem na ně samé pochvalné recenze, takže je už fakt chci vyzkoušet :)
Tohle není žádná placená reklama (kéž by), jen tady publikuju svoje nadšení :)
Mám velikost 40, ale poradili mi koupit si o 0,5 čísla větší, takže jsem si koupila 40,5 :) Nevím proč, ale poradili mi to přímo v Reebok prodejně, kterou postavili u startu Spartan závodu, na věšině spartanů tenhle obchod bývá.
Tally ♥
Dlouho jsem se teď neozvala.. Nebylo to proto, že bych na blog zapomněla, ale jednoduše jsem neměla čas. V srpnu jsem chodila na brigádu (úklid v nemocnici), takže jsem domů chodila absolutně unavená. V září začala škola, kterou jsme společně s Nikčou začaly kurzem GO! pro prváky (jely jsme jako instruktorky) a září pak pokračovalo celkem hekticky, slovo maturita z úst učitelů zní mnohem častěji, než bych ve třeťáku čekala :D
Taky nám začala praxe. Na tu jsme šly s holkama vyklepané a pobledlé strachy, teď je to celkem v pohodě, prošly jsme si už tyto 2 oddělení: Ortopedie a Chirurgie. Na obou se mi celkem líbilo, ale musím říct že na Chirurgii nás toho nechávají dělat mnohem víc.
Psala bych o víkendech, ale o víkendech jsem taky poměrně neměla čas, nějak se mi to nakupilo. Z těch největších zážitků, byla jsem na Ektorovi a taky na 2 dny na Spartanu v Koutech jako dobrovolník, což teda bylo úžasný, sice oba dva dny mrzlo a v neděli dokonce sněžilo, ale parádně jsme si to s Kordul užily :) Dokonce jsme se vyfotily s Peterem Žiškou, což je nejlepší Spartan Evropy.
Když už byl v půlce října celkem čas na psaní, tak jsem potkala Lukáše. Je to jeden kluk z mého školního města, byli jsme spolu párkrát venku, ovšem jak rychle to začalo, tak rychle to skončilo. Je to podle mě celkem škoda, protože mi připadal děsně milej.
No a když už jsem konečně chtěla začít blogovat, tak nám ve škole v psychologii zadali seminárku na téma: Životní motto. Přednost před blogem dostala škola a já začala psát esej o Peterovi Žiškovi. Teď ji mám konečně hotovou a můžu se postit zpět do blogování. Konečně :)
A jak začal váš podzim ? :)
Tally♥
